Příběhy o udržitelnosti: „Změnilo to způsob, jakým cestuji“ – sólo cesta po Kolumbii

Pokud jste někdy pohlíželi s nedůvěrou na myšlenku cestovat po Kolumbii na vlastní pěst, seznamte se s Amy Phung. Londýňanka. Asiatka. Backpackerka. „O Kolumbii se toho tolik mluví,“ řekla mi. „Ale já jsem ji chtěla vidět na vlastní oči, ne skrz objektiv někoho jiného.“

Jako vítězka každoroční cestovatelské soutěže pro zaměstnance Hostelworld strávila Amy několik týdnů cestováním po Kolumbii, přeskakovala z hostelu do hostelu a objevovala zemi, která ji na každém kroku překvapovala.

První dojmy

Po přistání v Bogotě se Amy připravila na tu zvýšenou ostražitost, kterou se ženy cestující samy učí mít. Místo toho se setkala s vřelostí. „Kolumbijci mají ten dar, že vám dají pocit, že sem patříte, i když je jasné, že ne,“ zasmála se.

„Nemluvila jsem španělsky a zpočátku mě to znervózňovalo. Naučila jsem se ale dorozumívat pomocí gest, úsměvů a trpělivosti. Pochopila jsem, že k navázání kontaktu nejsou vždy potřeba slova.“

V hlavním městě, ve venkovských vesnicích, dokonce i na místech, kde se turisté vyskytují jen zřídka, s ní místní zacházeli jako se sousedkou. „Někdo za mnou běžel, aby mi řekl, že mám otevřenou tašku. Lidé se snažili ze všech sil, abych se cítila v bezpečí.“

Tip: Promluvte si s personálem hostelu. „Jsou to skuteční odborníci a mohou vám dát ty nejlepší tipy na okolí i rady ohledně bezpečnosti, například které oblasti se v noci vyhnout nebo kdy si zavolat Uber.“

Od velkých měst po klidnější zákoutí

Amyina trasa se klikatila mezi slavnými městy a klidnějšími zákoutími: Bogotá – Santa Marta – San Agustín – Salento – Medellín.

Jak se přepravovat? „Mezi městy leťte s Aviancou. Co se týče autobusů, Coomotor byl úžasný díky svým sklopným ‚trůnům‘ a zavazadlovým štítkům, a na krátké cesty Uber nebo mototaxi objednané přes hostel.“ Ačkoli autobusy odjížděly včas, málokdy dorazily včas. Nezapomeňte počítat se zpožděními způsobenými dopravou, protože kolumbijská silniční infrastruktura se teprve rozvíjí.

Tip: Nevynechejte neznámá místa. „Ráda jezdím tam, kde o tom na internetu moc není,“ říká.„Archeologický park v San Agustínu mě naprosto ohromil! Sochy staré tisíce let a průvodci, kteří zasvětili svůj život jejich zachování.“

Ať už v hlavním městě nebo v odlehlých vesnicích, hostely, ve kterých bydlela, byly centry setkávání, rad a komunity:

Costeño Beach Hostel – Santa Marta

Costeño Beach Hostel, kdysi kokosová farma a dnes útočiště v džungli u pláže nedaleko národního parku Tayrona, byl místem, kde Amy poprvé pocítila kouzlo života v kolumbijských hostelech. „Povídali jsme si u houpacích sítí, když nás někdo zaslechl mluvit o Salentu a zapojil se do rozhovoru. Nikdy nejste opravdu sami.“

Karaoke večer to jen potvrdil. „Zpívaly jsme Destiny’s Child, lidé jásali a najednou jsme si vyměňovaly cestovatelské tipy a uživatelská jména na Instagramu.“

Tip:Zapojte se do akcí v hostelu, jako je karaoke nebo uvítací drinky – jsou navrženy tak, aby vám pomohly poznat nové lidi. „I když jste plachí, prostě přijďte. Odjedete s novými přáteli.“

Amyina doporučení:

• Vyrazte na túru do národního parku Tayrona
• Nauč se surfovat s Costeno Social Fundacion
• Nenechte si ujít karaoke večer v Costeno Beach Hostel – je to taková tradice

Botánico Hostel – Bogotá

V bogotské čtvrti La Candelaria působil Botánico Hostel jako městská oáza. „Oscar, majitel, mi vyprávěl, že budova kdysi sloužila jako úkryt pro Policarpu Salavarrietovou, dvaadvacetiletou revolucionářku. To mě úplně ohromilo. Všichni mluví o Pablovi, ale existuje spousta dalších příběhů, které stojí za to vyprávět.“

Díky zeleným nádvořím a klidným zákoutím jen pár kroků od muzeí a pouličního umění to byla ideální základna pro objevování kolumbijského hlavního města – a jeho skrytých příběhů.

Zúčastnila se také prohlídky vedené bývalým členem gangu, který změnil svůj život a nyní lidem ukazuje bohatství své komunity. Součástí toho byla i ochrana kulturních tradic, jako je vaření chichy. Každý z nás ochutnal panáka tohoto fermentovaného kukuřičného nápoje a vyslechl si příběhy o tom, jak byl kdysi zakázán.

Tip:Zeptejte se personálu hostelu na místní historii. Dozvíte se příběhy, které se do průvodců nikdy nedostanou.

Amyina doporučení:

• Prohlídka města s BePelican Tours
• Procházka po čtvrti La Candelaria
• Vychutnejte si panoramatický výhled z Monserrate

Hostel Los Patios – Medellín

V Medellínu se Amy ubytovala v hostelu Los Patios, který bylna cenách HOSCARs vyhlášennejlepším velkým hostelem na světě pro rok 2020 . „To je Medellín v plném rozkvětu,“ řekla. Dvě budovy plné střešních barů, kurzů salsy, coworkingových prostorů a komunitních projektů.

„V Medellínu jsem se zúčastnila ovocné prohlídky s Capture Colombia Tours a ochutnala jsem čtyři nebo pět různých druhů marakuji, o kterých jsem ani nevěděla, že existují. Kolumbijské ovoce je úžasné – sladké, kyselé, šťavnaté a naprosto neznámé. Uvědomila jsem si, kolik chutí světa jsem ještě neochutnala.“

Hostel jí zprostředkoval prohlídku Comuna 13 vedenou Laurou, místní obyvatelkou, která v této čtvrti vyrostla. „Mluvila upřímně o minulosti, politice i dopadu turismu. Žádné zkrášlování, žádné glorifikování. To je přesně ten typ průvodce, jakého si přejete: někdo, kdo vypráví svůj vlastní příběh.“

Tip:Při rezervaci prohlídek se zeptejte, kdo je vede a zda jsou z dané oblasti. „Pokud se vyhýbají otázkám o tom, kam jdou peníze, je to varovný signál.“

Amyina doporučení:

• Prozkoumejte Comuna 13
• Ochutnejte si cestu po ovocném trhu
• Rozjeďte to v party autobusu

Hacienda Venecia – Manizales

Hacienda Venecia, ležící v kolumbijské kávové oblasti, je fungující farma s pohodovým hostelem v jejím srdci. „Náš workshop o kávě vedla šestnáctiletá baristka Karol. Nyní se účastní národních soutěží, protože hostel investoval do jejího školení. To je přesně ten druh podpory komunity, kterou chci vidět.“

Amy se v Manizales také stala nadšenou pozorovatelkou ptáků. „Kéž bych v Manizales měla víc času, bylo to úžasné! Absolvovala jsem prohlídku kávových plantáží, kurzy vaření i výlet za pozorováním ptáků. Dali nám dalekohledy a aplikaci na rozpoznávání ptačích hlasů. Teď v Anglii naslouchám ptačím hlasům.“

Tip:Hacienda Venecia je příkladem úspěšné udržitelnosti. „Kompostují, recyklují a pěstují si velkou část vlastních potravin. Rozdíl v jogurtu a kávě doslova ochutnáte. Je to skvělý příklad toho, jak může cestovní ruch podporovat místní ekosystémy.“

Coffee Tree Hostel – Salento

V nadmořské výšce 1 900 metrů uprostřed deštného pralesa strávila Amy několik dní v horské vesnici Salento. Je to ideální výchozí bod pro návštěvu slavného údolí voskových palem a nachází se v kávové oblasti země. Je zde spousta kávových farem, z nichž si můžete vybrat.

Tip: Vezměte si s sebou dobré boty. Kolumbie se rozkládá napříč třemi pohořími a často se budete ocitávat při výstupu na strmé kopce.

Amyina doporučení:

• Vydejte se na túru do ikonického údolí Cocora s 5to Elemento Tours
• Prohlídka místní kávové farmy
• Odpočiňte si v horkých pramenech Santa Rosa de Cabal

Finca El Maco – San Agustín

Jejím základem v San Agustínu byla Finca El Maco, plně udržitelný ekologický hotel. „Pěstují si vlastní jídlo, ohřívají vodu pomocí solárních panelů a dokonce staví střechy ze sušených listů cukrové třtiny.“

Hostel jí zprostředkoval úžasnou průvodkyni, Marthu Gil, s níž prozkoumala archeologický park zapsaný na seznamu UNESCO. „Chtěla, aby lidé poznali historii Kolumbie, ne jen Pabla Escobara.“ Kontaktujte ji a domluvte si prohlídku na martica228@gmail.com nebo na čísle (57) 310-216-4462.

Tip:Ubytujte se na místech, která vybízejí k zamyšlení. „Finca El Maco mi pomohla se znovu nabít. Není to jen ekologické, je to i duchovní zážitek.“

Amyina doporučení:

• Prozkoumejte Andy
• Využijte aplikaci Hostelworld k nalezení spolucestujících
• Mnoho hostelů nabízí zdarma filtrovanou pitnou vodu

El Rio Hostel Buritaca – Dobrovolnictví, které mělo smysl

Jednou z nejvíce formujících částí Amyiny cesty byla dobrovolnická činnost v hostelu El Rio v Buritace, v oblasti po skončení konfliktu, kde hostel slouží zároveň jako komunitní centrum. Hostel je společnou iniciativou s nadací, která podporuje 600 místních dětí.

Učila tam místní děti angličtinu a sport, přičemž mnohé z nich nemají přístup k tělesné výchově. „Jedna holčička mě objala hned, jak jsem dorazila. Nemluvily jsme stejným jazykem, ale spojily nás hry a smích.“

I když se neúčastníte dobrovolnické činnosti, můžete přispět. „Kupte si v rámci ‚Foundation Wednesdays‘ rum s colou a financujete tím 45 minut výuky. V průměru se jich každý týden prodá přes 200!“ říká Amy. Toto místo dokazuje, že se dá pořádat úžasná párty a zároveň mít pozitivní dopad.

Tip:Dobrovolnictví tady není jen o dávání, ale i o učení. „Proškolí vás, zapojí do workshopů a postarají se o to, abyste pochopili potřeby komunity. Není to jen na oko, je to skutečné partnerství, které pohání celý tým zkušených zaměstnanců a dlouhodobých dobrovolníků.“

Širší souvislosti

Cílem Amyiny cesty bylo poznat Kolumbii. „Cestování má bezpochyby dopad. Ale pokud si uděláte průzkum, budete se ptát a podpoříte místní iniciativy, může to být síla pro dobro.“

„Mluvte s místními,“ nabádá. Nejen s průvodci nebo personálem hostelu, ale s kýmkoli, kdo je ochoten se podělit. „Některé z mých nejvýznamnějších okamžiků vzešly ze spontánních rozhovorů. Jednou mě zastavil muž jen proto, aby mě upozornil, že mám otevřenou tašku. Jiný strávil hodinu povídáním o pozorování ptáků, i když jsem si žádnou exkurzi nezarezervovala. Taková velkorysost a hrdost na jejich zemi změnily způsob, jakým cestuji.“

Její pobyt v El Rio ji inspiroval k vlastní dobrovolnické práci s místními komunitami v Londýně. „Připomnělo mi to, že komunita začíná doma.“

Její závěrečná rada? „Přestaňte váhat a zarezervujte si let. Kolumbie má pro každého něco: pláže, biologickou rozmanitost, historii, jídlo, noční život. Ale především má lidi, kteří chtějí, abyste poznali jejich zemi. A jakmile ji poznáte, už ji nikdy nebudete vnímat stejně.“